10. KOTVA – V POSTELI SI ŘÍKÁME, ZA CO JSME VDĚČNÍ

Celý den už nám uběhl a my se s rodinou opět scházíme doma, u večeře. Nastává únava, zklidnění a konečně vytoužená postel. Rychle tělo do polohy vleže, aby si mohla odpočinout hlava. A právě v ten moment přichází čas na naší poslední kotvu. Je to takový pozitivní sumář dne, abychom si společně s ostatními členy rodiny připomněli, jak důležitou součástí našich životů je vděčnost.

V čem nám pomáhá vděčnost?

• zastavíme se a soustředíme se na sebe
• je to projev sebelásky k našemu životu
• jsme pokornější a více nám dochází, co všechno máme
• větší všímavost k jednotlivým maličkostem každého dne
• blahodárné sdílení vděčnosti s ostatními členy rodiny, umožňuje i jim další projevy vděčnosti

Nechci se pouštět do analyzování, ale stále žijeme v nadbytku, máme všeho dostatek, kolem nás je obrovská nabídka všeho potřebného i nepotřebného. A stejně kolikrát nemáme dost? Stále nám něco chybí, máme hlad po ukojení našich potřeb? Tyto otázky vedou hluboko do našeho příběhu a navíc nás nutí směřovat svou pozornost stále na to, co nemáme. 

A opět kouzelné slůvko „DOVOLUJI SI“ obrátit svůj pohled ze směru, co všechno nemám, na směr: „jsem vděčná za vše, co mám“.

I když byl den těžký, zkuste si tuto energii nebrat do spaní, ale odložit ji vedle postele nebo ji rovnou poslat pryč právě i prožitkem vděčnosti. Položte si otázku, za co jsem dnes vděčná?

A nechejte k sobě jednotlivé odpovědi přicházet, klidně si je zapište i na papír. Je hezké si je vzít ráno po probuzení do ruky a jejich opětovným přečtením začít takto den.

Tak ještě jednou – ZA CO JSEM DNES VDĚČNÁ?

Dovolte si usínat s energií vděčnosti. Přejeme vám sladké spaní plné vděčnosti a samozřejmě úspěšný týden.

Děkujeme, že jste šli s námi celých 10 týdnů postupně krok za krkem k šťastnější budoucnosti.

S láskou, Linda a Bára