4. KOTVA – NA CO SE TĚŠÍME?

S dětmi si říkáme, na co se těšíme

Také se vám daří ráno se nasnídat společně s dětmi, popíjet horký čaj a k tomu snídáte, co máte rádi? Ano, to je moje vysněná snídaně, občas se nám podaří si ji splnit o víkendu, ale během týdne většinou snídám, až děti rozvezu do školy a do školky.

To mi ale nezabrání, abych si s dětmi při jejich snídani na chvilku sedla, někdy i s čajem, a přivítáme nový den otázkou, co nás dnes čeká a na co se v ten den těšíme.

Donedávna vládl zimní čas a nutno říct, že se stále vrací deštivým a proměnlivým počasím, sluníčko mi chybí, zimní kabát i zimní boty jsou stále tím prvním, co při odchodu beru z šatníku. A proto se nedivím dětem, když ráno vykouknou z pod peřiny a vidí deštivé mraky, pološero, že jejich odpověď na vstávání je, jestli můžou dnes zůstat doma, že se necítí moc dobře, nebo že nemají dost sil a cítí se vyčerpané… Však mám pocity podobné, a tak hledám možnosti, jak si pomoci sama nastartovat radostnější ráno.

Jakmile si sednu k dětem na chvíli k ranní snídani, položím jim tuto otázku.

Co vše nás dnes čeká a na co se těšíte?

Jejich hlavičky začnou přemýšlet a vzpomínat, co je dnes za den a jaké aktivity se tam pravidelně nachází. Většinou, jak si začnou vzpomínat, jejich úsměv na tváři se rozzáří, děti zkrátka umí najít radost snadno. A pak tuto otázku, již polehčenou o jejich úsměv, položím i sobě a prohlížím si v mysli aktivity svého dne.

Vyslovuji je nahlas a hraju si se slovy, vyslovuji svůj program pomaleji a když tam cítím nějakou tíhu, tak se zhluboka nadechnu a při dlouhém výdechu znovu zopakuji zatěžkanou aktivitu a zkusím celé opakovat opět s dlouhým nádechem a výdechem a činnost je lehčí, nebo mě k ní napadají nová slova, vyslovím si k ní nový záměr. A většinou se dostavuje vděčnost a přijetí.

Vědět, jaké aktivity mě v daný den čekají, a tím, že se na ně už ráno ladím, vytvoří pro mě určitý rámec, že mohu s jistotou vykročit do nového dne. Ano, den si plyne i svým rytmem a úkoly a setkání se mohou měnit. Ale tím, že jsem si tam už ráno zasela semínko klidu a ladila svou esenci s úkoly daného dne, tak daleko víc pluji na stejné vlně i s možnými změnami. Není to pro mě takový obrat jiným směrem, ale jen o pár stupňů. A cítím se mnohem méně vykolejená ze svého klidu.

Přejeme příjemný prožitek z další denní kotvy 🙂